Červnové povodně zasáhly Plzeň ve dvou vlnách

Ilustrační foto

Červnové povodně zasáhly Plzeň ve dvou vlnách. První z nich byla charakteristická plošnými dešti, pro druhou vlnu se staly příznačnější přívalové srážky spojené s bleskovými záplavami v postižených lokalitách. Počáteční problémy se objevily už 31. května na Úslavě. Během 1. a 2. června všechny hladiny řek vystoupaly na 3. stupeň povodňové aktivity. Výjimkou zůstávala Mže před Plzní. Předvídavou manipulací dispečinku Povodí Vltavy byla přehrada odpouštěna už od 18. května, takže v době začátku povodní byl v nádrži vytvořen dostatečný retenční prostor, který přispěl ke zvládnutí obou povodňových vln.

„Ve vztahu k jiným částem republiky můžeme konstatovat, že Plzeň červnové povodňové vlny tolik nepostihly. Průtok plzeňských řek byl maximálně na úrovni dvacetileté vody,“ říká primátor Martin Baxa. „Významnou měrou k takové situaci přispělo včasné vytvoření retenčního prostoru v přehradě Hracholusky, která tak udržela po celou dobu povodní hodnotu neškodného odtoku. Tím se značně ulevilo centru města, skrz které mohly s minimálními následky protéci další řeky, které regulovat nelze,“ doplňuje Milena Praislerová z odboru životního prostředí magistrátu.

Situace na plzeňských řekách byla aktivně monitorována od úterý 28. května. V neděli 2. června ve večerních hodinách vyhlásila vláda nouzový stav pro území České republiky s výjimkou Karlovarského a Pardubického kraje. V souvislosti s tím se v pondělí 3. června uskutečnilo první jednání Krizového štábu města Plzně svolané primátorem Martinem Baxou. Navázalo na dvě zasedání povodňové komise, která se uskutečnila 1. a 2. června. Byla zavedena 24hodinová služba sekretariátu krizového štábu a spuštěna aplikace Krizové řízení na webu města, kde byly zveřejňovány aktuální informace. „Po celou dobu intenzivně pracovaly složky integrovaného záchranného systému, povodňové komise jednotlivých městských obvodů monitorovaly situaci v místě,“ uvádí Petr Liška, vedoucí odboru krizového řízení a tajemník krizového štábu obce s rozšířenou působností Plzeň.

Aktivně zasahovalo 13 jednotek sborů dobrovolných hasičů. „Zapojilo se celkem 118 dobrovolných hasičů při 101 zásazích. Podíleli se na monitorování stavu vodních toků, varování obyvatelstva, evakuaci lidí i zvířat, odstraňování překážek, stavění pytlových hrází a v neposlední řadě na odčerpávání vody ze zatopených sklepů a komunikací. Chtěl bych zmínit i ta velkoobjemová čerpání, a to v zoologické zahradě, na stadionu v Luční nebo na stavbě mostu v Jateční ulici,“ upřesňuje Petr Liška.

V současné době se monitorují údaje potřebné k přípravě podkladů pro rozhodnutí o státní pomoci při obnově území. V Plzni je zajišťováno prostřednictvím úřadů městských obvodů a obcí, které pod Plzeň spadají v rámci její rozšířené působnosti. „Zatím je zjišťování ukončeno ve dvou obcích. V Chrástu s částkou 180 tisíc korun, tady vznikly škody především na místních komunikacích. Další obcí jsou Nezbavětice s vyčíslením částky 25 tisíc korun,“ sděluje Petr Liška.

Plzeňský kraj je připraven uvolnit finanční prostředky z krizové rezervy na prvotní náklady, které vznikly v souvislosti se záchrannými a likvidačními pracemi. Aktuálně byly z této rezervy plzeňskými městskými obvody vyžádány finanční prostředky ve výši zhruba 810 tisíc korun.

Kvalifikovaný odhad škod má k dispozici Správa veřejného statku města Plzně. Je ve výši necelých dvou milionů korun. Předběžné škody na údolních loukách jsou vyčísleny na zhruba půl milionu korun, stejně vysokou částkou jsou odhadnuty škody na lesních cestách.

Čištění odvodňovačů mostů, lávek a podchodů bude stát asi 265 tisíc korun. Do sta tisíc korun by se mohly vejít náklady na čištění mostů a lávek od naplavenin. Škody na drobných vodních tocích, kde došlo například k výtlukům břehů nebo zanesení koryta bahnem, se pohybují okolo sta tisíc korun. V plzeňských parcích byly poškozeny cesty a vyvráceno několik stromů. Výše škod se pohybuje okolo 200 tisíc korun.

Nejvíce postiženými oblastmi byly části Koterova a Roudné. „V Luční ulici vznikla největší škoda na majetku města v tamním sportovním areálu. Rozhodující položkou je nutná výměna povrchu s umělým trávníkem odhadnutá zhruba na osm milionů korun. Škoda na poničených kabinách se pohybuje do dvou milionů korun, na travnatém hřišti je vyčíslena ´jen´ na 600 tisíc korun, k čemuž přispělo zejména včasné odčerpání vody,“ konstatoval primátor Baxa.

Mimo centrum byly zaplavené především louky, případně zemědělské pozemky. Opakované přívalové deště v Nýřanech se ve druhé vlně projevily na Vejprnickém potoce ve Slovanském údolí.

Podle Petra Lišky by se celkové škody na majetku města podle dosavadních poznatků mohly pohybovat kolem 20 milionů korun.

• Další důležité a užitečné informace najdete na úvodní stránce webu pod záložkou Krizové řízení