Krmením nutrií škodíte ostatním zvířatům i přírodě, upozorňuje město Plzeň
Fotografie: M. Pecuch
Plzeň, stejně jako řadu jiných měst, trápí přemnožené nutrie. Lidé je krmí, a tak mají dostatek potravy, navíc hlodavci nemají přirozeného nepřítele. Páchají mnoho škod, mohou ničit vegetaci a přenášet infekční nemoci. Město proto v blízkosti vodních toků začalo instalovat cedule upozorňující na zákaz jejich krmení.
„Naléhavě žádám všechny Plzeňany, kteří chodí krmit nutrie, aby to nedělali. Především ve vlastní zájmu, protože sebe a často i své děti vystavují zbytečnému nebezpečí nákazy velmi nepříjemnými nemocemi. A krmením těchto hlodavců celkově ztěžují situaci,“ řekl náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar.
Lidé krmením pomáhají nutriím přežívat zimu a více se množit. „Tato zvířata ale u nás nemají přirozené predátory, jejich počty tak každoročně stoupají. Zbytky potravy na březích řek navíc lákají i potkany. Proto jsme se rozhodli rozmístit informativní tabule, které občany upozorní, aby nutrie nekrmili,“ dodal Aleš Tolar.
Zvyšující se množství hlodavců způsobuje podle vedoucí magistrátního odboru životního prostředí Dagmar Svobodové Kaiferové také značné škody na vodních tocích. „Budováním chodeb v březích nutrie přispívají k jejich nestabilitě, což společně s vypásáním pobřežní vegetace může vést ke zvýšené břehové erozi. To má pak negativní dopad na populaci některých druhů živočichů a ptactva,“ sdělila.
Na území města jsou nutrie již velmi ochočené. Výjimkou nejsou ani případy, kdy si je lidé chtějí při krmení pohladit. „I když se zdají být ochočené, stále se jedná o divoká zvířata. V případě ohrožení se brání a jejich kousnutí může znamenat velkou nepříjemnost,“ doplnila Dagmar Svobodová Kaiferová a upozornila, že nutrie navíc mohou přenášet řadu nemocí, například salmonelu nebo leptospirózu, proto by se lidé měli vyvarovat přímého kontaktu s nimi.
Mezi nejproblematičtější místa v Plzni patří řeka Mže nebo vodní nádrž České údolí. Infocedule už jsou nyní umístěny třeba v parku za Plazou nebo na Lochotínské lávce přes řeku Mži.
Text: Monika Krausová