První žena ve vesmíru Valentina Těreškovová před 50 lety navštívila Plzeň
Původně byla hrdinkou mnoha národů, v dnešní době již první let ženy do vesmíru v historii lidstva vzbuzuje přinejmenším rozpaky. Valentina Těreškovová prý nebyla vybrána pro skvělé technické schopnosti, ale především díky výbornému kádrovému profilu. Svoji nominaci na kosmonautku č. 1 údajně podpořila řadou intrik a ve výsledku svůj let psychicky ani fyzicky nezvládla. Kolik je na tom pravdy a kolik je to jen závistivý stín dávno zašlé slávy, je otázka, nicméně 17. srpna 1963, tedy před padesáti lety, jí v Plzni přivítaly desetitisíce nadšených „fanoušků“.
Plzeňská pravda její návštěvě věnovala téměř dvě strany včetně celé titulní nadepsané: „Získala jste naše srdce, Valjo“. Zahraničními novináři přezdívanou Miss Vesmír v Plzni čekaly desetitisíce lidí, silnice z Prahy do Plzně byla lemována davy nadšenců. Každý ji chtěl vidět. V Leninových závodech po ní pokřtili zbrusu novou lokomotivu. Těsně před jejím příjezdem po ní v rokycanské porodnici rodiče pojmenovali svoji právě narozenou dceru. V Karlových Varech její odpolední návštěvu hlásili místním rozhlasem.
Její let byl samozřejmě považován za symbol mírové politiky Sovětského svazu a stal se nástrojem propagandy potvrzující nejenom technickou vyspělost „Východu“ ale i starou známou touhu „být opět krok před nimi“. „Sovětský svaz v soutěži s přední kapitalistickou zemí, Spojenými státy vyhrává mírovou soutěž. Jestliže je SSSR schopen takových divů… pak nepochybujeme, že by dokázal ochránit svou zemi a své spojence a přátele před úklady nepřátel. Proto s jistotou a klidem hledíme do budoucnosti. Kosmický let soudružky Těreškovové byl delší než lety všech amerických kosmonautů dohromady,“ psalo se v Pravdě, která citaci vedoucího tajemníka KV KSČ doplnila i o morální apel z úst samotné Valentiny: „Nedopusťme, nikdy nedopustíme, aby se naše čistá a krásná planeta pokryla černým atomovým prachem.“
Z přijetí v Plzni byla nadšená. I když se později říkalo, že neunesla svoji slávu a zpychla, tenkrát se chovala skromně a pokorně a všichni ji to věřili. „Cítím kolem sebe tolik tepla, tolik přátelských slov, že se u vás cítím ne jako doma, ale skutečně doma. Děkuji za vaše přijetí a svým kosmickým bratrům určitě budu tlumočit vaše pozdravy,“ prohlásila Valja Těreškovová.
S využitím deníku Pravda, vydaného 18. srpna 1963 (ročník XLIV, č. 197)