Plzeňské městské lesy mají nový hospodářský plán na příštích deset let
Plzeňské městské lesy spravují jejich správci od 16. května 2025 podle nového lesního hospodářského plánu. Tento důležitý dokument předepisuje rozsah a způsob péče nejen o lesy hospodářské, ale i o ty rekreační.
Foto: R. Žáková
„Myslím, že teprve v době kůrovcové kalamity jsme si plně uvědomili, jak jsou pro nás lesy důležité a co vše nám kromě dřeva poskytují. Na jejich obnovu i druhovou skladbu odpovídající dané lokalitě klademe velký důraz, a to i s ohledem na klimatickou změnu. To, co v městských lesích dělat smíme či musíme, nám určuje lesní hospodářský plán,“ přiblížil náměstek primátora města Plzně pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar.
Ilustrační foto
„Lesní hospodářský plán je nástroj vlastníka lesa i jeho správce, který mu říká, jak v něm hospodařit a těžit dřevo v rámci daných zákonných norem. Popisuje jednotlivé části lesa, navrhuje, jak v nich zlepšit části porostů. Nechává však lesníkům určitou volnost, jak dle zkušeností a odborných znalostí mohou zlepšit podmínky pro růst lesa a také zdravotní stav stromů, které v nich rostou. To se týká například i budování malých lesních tůněk, které zadrží v lese více vláhy, nebo i zřizování mysliveckých políček pro zvěř, která pomáhají snížit škody způsobené volně žijícími zvířaty na mladých stromech. To nám snáze umožní novela lesního zákona,“ řekl vedoucí oddělení lesního hospodářství Správy veřejného statku města Plzně Milan Sekáč.
Ilustrační foto
Lesní hospodářský plán musí připravit a nechat schválit každý vlastník lesa v ČR, který vlastní více než 50 hektarů lesních pozemků. Plzeň vysoutěžila s cenou 2 430 890 korun včetně DPH jako zpracovatele firmu Plzeňský lesprojekt, a.s., která plán připravovala celý rok 2024, další tři měsíce trvalo jeho projednávání. „Její odborní pracovníci museli důkladně projít všechny části městských lesních porostů, popsat je a tyto analýzy použít při zpracování návrhu nového lesního hospodářského plánu,“ vysvětlil vedoucí Úseku lesů, zeleně a vodního hospodářství Správy veřejného statku města Plzně Richard Havelka.
Ilustrační foto
Kvalitně odvedené venkovní šetření provedené odborníky se následně promítá do návrhů opatření, doporučení a zásad, jejichž dodržení zaručí trvale udržitelné hospodaření v lesích města Plzně. Jsou v něm zohledněny jak produkční, tak i mimoprodukční funkce lesa jako např. klimatické, biologické, ochrana půdy před erozí, či ochrana vodních zdrojů, ale i rekreace. Pro vlastníka jsou povinné a nepřekročitelné tzv. závazné ukazatele vyplývající z vytvořeného plánu. Mezi tyto závazné ukazatele patří například etát, tedy maximální množství dříví, které smí vlastník za období platnost i plánu, tedy dobu deseti let, s ohledem na vyrovnanost a nepřetržitost vytěžit. Dále mezi závazné ukazatele patří i podíl melioračních a zpevňujících dřevin při výsadbách (zejména listnáče a jedle) a také i množství výchovných zásahů tzv. prořezávek. Ty mají velký význam a podílí se na budoucí stabilitě a odolnosti lesa.
Lesní hospodářský plán má podobu textovou a mapovou. Mapy se liší od běžných turistických map, obsahují zákresy lesních porostů dle předpokládaného věku (tzv. porostní mapy), mapy dle jednotlivých stanovištních podmínek (tzv. typologické mapy) a také zákresy schválených těžebních zásahů (tzv. těžební mapy). Ty určují, kde může vlastník lesa kácet a kolik dřeva smí vytěžit. Právě maximální možné množství vytěženého dřeva, tedy takzvaný etát, představuje objem dřeva, který za určených deset let doroste. Tím je dlouhodobě zaručena existence kvalitního lesa. Lesní hospodářský plán tak brání mimo jiné zmenšování lesa.
Historické lesní hospodářské plány (foto: R. Žáková)
Plzeň je dle náměstka Aleše Tolara již historicky vlastníkem rozsáhlých lesních porostů i mimo katastr Plzně. „Navazujeme na práci našich předků, k nimž patřil i plzeňský lesní rada profesor Josef Sigmond. Jen díky tomuto historickému majetku mají obyvatelé našeho města les na dosah. Navíc během letních veder vyhledávají les jako prostor s přírodní klimatizací hlavně starší lidé, protože v něm bývá o 2-5 stupňů méně,“ doplnil Aleš Tolar.
Plzeňské městské lesy, o které se Správa veřejného statku města Plzně stará, mají rozlohu 4092 hektarů a zahrnují lesní pozemky na 52 katastrálních územích od Stodu až k Rokycanům. Historické lesní pozemky má Plzeň například také u Kokotských rybníků. Svojí rozlohou jsou plzeňské městské lesy pátým největším městským lesním majetkem v České republice. Rostou v nich nejčastěji borovice či duby.
Text: Monika Krausová
