Památkář Karel Zoch: Vrátí se život i stromy
Náměstí Republiky v Plzni prošlo ve své západní části proměnou, a to za velkého zájmu veřejnosti. Vedoucí Odboru památkové péče Magistrátu města Plzně Karel Zoch vysvětlil, proč se město Plzeň do rozsáhlých úprav pustilo a zda byly v souladu s požadavky památkové péče. Rozhovor, který vyšel v zářijových Radničních listech, vznikl na konci srpna.
Karel Zoch (fotografie: M. Pecuch)
Proč byly úpravy plzeňského náměstí Republiky nutné?
Centrum Plzně nefunguje tak, jak by mělo. Když se po setmění podíváme do oken domů, které náměstí obklopují, nesvítí se v nich. Skoro nikdo tam nebydlí, nikdo se tam nezastaví, neposadí na lavičku a ani nabídka a pestrost služeb není ideální… Je to místo, které jsme opustili, ačkoli je z památkového pohledu nejcennější část města. Pro obyvatele však není atraktivní. Město to chce změnit a oprava západní části je první důležitý krok, protože toto místo změnu potřebovalo. Když lidé z kanceláří, které jsou na náměstí Republiky a v jeho okolí, vyrazili na oběd, tak na úzkém chodníku do sebe lokty vráželi, ale jen o pár metrů dále, na centrální části náměstí, nikdo nebyl. Bránila mu v tom podélně parkující auta.
Rekonstruované náměstí Republiky (fotografie: Z. Vaiz)
K jakým změnám tedy dochází?
Na západní straně je pěší zóna bez aut. Chodník se výrazně rozšíří a bude ve stejné výši jako vozovka i centrální část.
A také přibyly stromy…
Ano, zlepšují mikroklima. Letos v srpnu v Plzni padaly teplotní rekordy a náměstí je rozpálené tak, že po něm nikdo nechce ani přecházet. Tohle nemůžeme ignorovat. Stromy jsou přirozeným řešením takovýchto problémů. Na náměstí bývaly v prostoru mezi radnicí a kostelem sv. Bartoloměje někdy do poloviny 19. století a v této době byla celá plocha náměstí v jedné rovině. Ke změně došlo na konci 19. století, kdy byly vyvýšeny chodníky, stromy z náměstí zmizely už o několik desítek let dříve. Takže úpravy nejsou vytrženy z historického kontextu.
Proč byly vybrány právě jilmy?
V zadávacích podmínkách architektonické soutěže bylo jasně napsáno, že je nutné prověřit umístění stromů při respektování důležitých podmínek. Těmi jsou zachování charakteristických pohledů na významné dominanty a kulturní památky. U vítěze – architektonického ateliéru MAAUS z Brna – se porotcům i nám, zástupcům památkové péče, líbilo, že v návrhu měli vyznačené pohledové osy, u nichž bylo pečlivě prověřeno, že významné památky, jako jsou katedrála, renesanční radnice nebo barokní budova biskupství, budou dobře vidět a nebudou zastíněny. Vybraný kultivar jilmů vytvoří stín i lepší mikroklima a také má vysoce nasazené polotransparentní koruny. Lidé pod nimi mohou bez problémů procházet a zároveň ani v ozeleněném stavu nebudou tvořit nepřekonatelnou pohledovou bariéru.
Stromy byly vysazeny do betonových van…
Technologie jejich výsadby byla navržena tak, aby stromy měly šanci přežít a abychom ohleduplně nakládali s dešťovou vodou. Veškerá voda, která v této části náměstí naprší, je svedena právě do těchto van, aby mohla stromy zavlažovat. Je to velmi promyšlený systém. Kdybychom stromy zasadili do obyčejných výkopů, tak bychom plýtvali vodou, která naprší, a zároveň bychom riskovali, že by mohlo dojít k jejich úhynu.
Sázení stromů (foto: Z. Vaiz)
Během realizace zazněla také kritika toho, jak je opracovávána a znovu použita původní dlažba z náměstí…
Kritika se týkala především opracování žulových desek z chodníku, které byly osazeny, jak už jsem říkal, na konci 19. století, aby se oddělil prostor pro pěší od pohybu koňských povozů. Nám to možná připadá zvláštní, ale ke kolizím koní a chodců docházelo poměrně často. Dnes jsme v jiné situaci, chceme se na západní straně zbavit aut a provázat centrální plochu s chodníkem. Tato dlažba je součástí městské památkové rezervace, není ale evidována jako kulturní památka. Na jejích úpravách pracovalo sedm kamenických firem pod dohledem nás památkářů.
Jakými úpravami dlažba prošla?
Architekti navrhli srovnání výškové úrovně chodníku, vozovky a centrální plochy. Bylo nutné odstranit defekty, které dlažba na chodnících měla. Některé z nich vznikly vlastně už na samém počátku. Naši předkové, aby ušetřili, ji opracovali pouze z pěti ploch a spodní strana byla ponechána neopracovaná, takže každá deska má jinou výšku. Strojní práce při opracování kamene byla tehdy mnohem dražší než lidská práce při pokládání. Jenže naši předkové nepočítali s tím, že v 21. století budeme snad každých pět let dlažbu rozebírat kvůli nejrůznějším úpravám inženýrských sítí. A právě kvůli tomu pak docházelo k dalším defektům, například k poškození od lžíce bagru. A zároveň se kvůli častému vyjímání a znovuukládání dlažby nedařilo chodník udržovat v rovině. Proto kameníci dlažební desky opracovali do jednotné výšky a odstranili i defekty vzniklé nešetrným rozebíráním.
Cílem úprav náměstí je, aby nebylo mrtvým exponátem, ale vitálním organismem, který vytváří přívětivé podmínky pro obyvatele města a jeho návštěvníky, při respektu k jeho historickým hodnotám. Domnívám se, že se autorskému týmu podařilo nenásilně a efektně propojit původní autentické prvky s nově vnášenými soudobými. Proto vnímám prováděné úpravy náměstí Republiky jednoznačně pozitivně,“ uvedl vedoucí Odboru památkové péče Magistrátu města Plzně Karel Zoch.
Text: Hana Josefová
